Slyším v hlavě cizí hlasy – taková představa  může být docela děsivá. Řada lidí se domnívá, že přesně takhle přece začínají nejvážnější duševní onemocnění, hroutí se základní životní jistota, že nám naše smysly zprostředkují věrný obraz světa. Není divu, že pokud se v takovém případě svěříte rodině nebo přátelům, nejspíš vás vyděšeně pošlou k psychiatrovi. Zhruba před čtvrt stoletím se přitom ve světě začal prosazovat názor, že to není vždy ten nejlepší nápad. Přečtěte si nový článek týdeníku Respekt s názvem „Když v hlavě někdo mluví“.

Do Česka přichází úspěšné hnutí svépomocných skupin

Takzvané hnutí Slyšení hlasů, které sdružuje právě lidi, kteří jednoho dne zjistili „Slyším v hlavě cizí hlasy“, bylo zpočátku sice kontroverzní, ale rozhodně přínosnou alternativou běžné psychiatrické péče. Nyní s jistým zpožděním přichází i do Česka. Ve světě přitom už existuje několik set svépomocných skupin. Ve Velké Británii již dokonce vznikají skupiny Slyšení hlasů i ve zdravotnických zařízeních a nemocnicích a staly se tak oficiálním doplňkem běžné zdravotnické péče. Od loňského roku se schází první skupina takzvaných voice hearers (lidí, co slyší hlasy) v Brně.

Jaké to je, když se chcete někomu svěřit „Slyším v hlavě cizí hlasy“, o možnostech pomoci a o novém, úspěšném hnutí Slyšení hlasů, pojednává nový článek časopisu Respekt.

Slyším v hlavě cizí hlasy

Dveře se rozletěly a dovnitř vešla prazvláštně oblečená žena s vrstvou silného líčidla na tváři. Představila se jako Miss Queen a okamžitě spustila litanii, která je noční můrou každého, kdo vede nějakou terapeutickou skupinu. „Strašně nadávala na svou sociální pracovnici, která jí ten den něco provedla,“ popisuje brněnská psychoterapeutka Veronika Šuráňová, jež se toho dne v anglickém Sheffieldu účastnila..“ Přečtěte si celý článek v týdeníku Respekt  →